Vzdělávací ekologie

Ekologie zeleného učení se týká rozvoje vzdělávacího ekosystému, který propojuje environmentální vzdělávání s reálnými mimoškolními vzdělávacími zkušenostmi. Klade důraz na propojení formálního vzdělávání s neformálním vzdělávacím prostředím a zapojuje širokou škálu zúčastněných stran včetně pedagogů, studentů, vědců, politických odborníků a členů komunit (Sotiriou et. al., 2024).

Cílem tohoto přístupu je podpořit hlubší porozumění environmentálním otázkám, propagovat občanství v oblasti udržitelnosti a podporovat rozvoj odolných sociálně-ekologických systémů. Na základě teorie sociokulturního učení a rámců ekologického výzkumu se ekologie zeleného učení snaží vytvořit vzdělávací ekosystém, který podporuje aktivní zapojení do řešení environmentálních problémů, usnadňuje budování sociálního kapitálu, posiluje ekosystémové služby a připravuje jednotlivce na budoucí příležitosti v osobní, akademické, profesní a občanské sféře.

Koncepce je plně v souladu s přelomovou zprávou OECD. Zpět do budoucnosti vzdělávání: Čtyři scénáře pro školství (OECD, 2020) na podporu dlouhodobého strategického myšlení ve vzdělávání. Dokument navrhuje reorganizaci prostředí formálního a neformálního vzdělávání a zbývajícího obsahu a poskytování vzdělávání. Zelená ekologie učení podporuje tuto reorganizaci vzdělávacích prostředí a zaměřuje se na školy jako vzdělávací centra a scénáře OECD pro budoucnost školství.

Další informace o ekologii učení naleznete v části Inspirativní postupy na portálu SYNAPSES.

Odkazy:

BROŽURA O SYNAPSÍCH