Vzdělávací ekologie
Ekologie zeleného učení se týká rozvoje vzdělávacího ekosystému, který propojuje environmentální vzdělávání s reálnými mimoškolními vzdělávacími zkušenostmi. Klade důraz na propojení formálního vzdělávání s neformálním vzdělávacím prostředím a zapojuje širokou škálu zúčastněných stran včetně pedagogů, studentů, vědců, politických odborníků a členů komunit (Sotiriou et. al., 2024).
Cílem tohoto přístupu je podpořit hlubší porozumění environmentálním otázkám, propagovat občanství v oblasti udržitelnosti a podporovat rozvoj odolných sociálně-ekologických systémů. Na základě teorie sociokulturního učení a rámců ekologického výzkumu se ekologie zeleného učení snaží vytvořit vzdělávací ekosystém, který podporuje aktivní zapojení do řešení environmentálních problémů, usnadňuje budování sociálního kapitálu, posiluje ekosystémové služby a připravuje jednotlivce na budoucí příležitosti v osobní, akademické, profesní a občanské sféře.
Koncepce je plně v souladu s přelomovou zprávou OECD. Zpět do budoucnosti vzdělávání: Čtyři scénáře pro školství (OECD, 2020) na podporu dlouhodobého strategického myšlení ve vzdělávání. Dokument navrhuje reorganizaci prostředí formálního a neformálního vzdělávání a zbývajícího obsahu a poskytování vzdělávání. Zelená ekologie učení podporuje tuto reorganizaci vzdělávacích prostředí a zaměřuje se na školy jako vzdělávací centra a scénáře OECD pro budoucnost školství.
Další informace o ekologii učení naleznete v části Inspirativní postupy na portálu SYNAPSES.
Odkazy:
1 komentář
Vložit komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
CS 
EN 
NL 
DE 
EL 
PT 
SV
The idea of Green Learning Ecology really resonates with me because it recognizes that learning should not be confined within the walls of a school but should expand into real-life experiences and diverse contexts of everyday life. I believe it is essential that environmental education is lived in practice, where students can truly connect with the environment and understand the impact of their actions.
Moreover, valuing the participation of different actors — from teachers and students to scientists and community members — reinforces the idea that sustainability is a collective responsibility. This creates a rich space for dialogue and joint problem-solving.
I also appreciate the alignment with OECD proposals that promote reorganizing the education system to make it more flexible and connected to reality. Seeing schools as learning hubs that integrate formal and informal education is a vision I consider essential for preparing citizens capable of facing environmental challenges critically and responsibly.
In summary, I believe this approach offers a very promising path to transform education and foster sustainable citizenship, making the learning process more dynamic, inclusive, and aligned with the needs of today’s world.